Po návštěvě archivu ve Zlíně mám zase o trochu víc informací - bohužel ale ne tolik, kolik bych potřebovala, abych mohla posunout rodokmen zase o generaci dál. Povedlo se mi najít záznamy v městských pozemkových knihách, které se rodiny Lednických týkají.

Předně se jedná o grunt, na kterém seděla rodina Jakuba Lednického, o kterém jsem se domnívala, že je nejstarším známým předkem rodiny - zjistila jsem ale, že to nebyl on, ale jeho bratr Jan. V pozemkové knize jsem totiž našla následující informace:

V roce 1728 dědí Jakub Lednický grunt od svého otce - bohužel, jeho jméno není uvedeno. Předchozí záznam je z roku 1705, kdy grunt kupuje Lukáš Gombař (nebo Gombaš) z Pozděchova -...

Protože jsem dnes byla ve Státním oblastním archivu Zámrsk, kam spadají matriky východních Čech a části Vysočiny, podívala jsem se i po sňatku Josefa Kobelky s jeho ženou Františkou. Povedlo se mi ho najít - a díky tomu jsem mohla pohnout s větví Kobelkových, jelikož a protože jsem díky tomuto sňatku zjistila, že pocházejí z Blanenska.

A protože jsou matriky pro Roubaninu a Deštnou, odkud rodina pocházela, už k dispozici online, tak jsem rovnou dohledala aspoň dvě generace - a ejhle, na konci 18. století se vyskytuje příjmení této rodiny ve formě Kobylka a ne Kobelka. :o)

Další větví, se kterou se mi povedlo hnout, jsou Schütznerovi. Dlouho jsem věděla jen to, že Antonín Schützner, syn Jana Schütznera, se žení na konci 18. století v T...

V pondělí jsem byla v pražském Státním oblastním archivu a dneska, ve středu, v Moravském zemském archivu - a povedlo se mi protáhnout hned dvě větve o dvě generace zpátky.

První větví, "pražskou", je rodina Bartlových - povedlo se mi dohledat narození a sňatek Františka Bartla a Ludmily Snětinové. A hned jedna perlička - Ludmile bylo v době jejího sňatku s Františkem 14 let a 10 měsíců. Každopádně s Bartlovými se tímto dostávám na počátek 18. století, z čehož mám radost.

Druhou, "brněnskou" větví, jsou Lednických - tady se mi povedlo najít narození Josefa Lednického v roce 1768, doplnit jeho otce a děda. Josefův otec František měl dva bratry, Jana a Jiřího, oba se oženili ve Vizovicích, z...

Ačkoli se jednalo o setkání při smutné příležitosti, kterou byl pohřeb naší maminky/babičky/tety/pratety Heleny Hortenské, jsem moc ráda, že se setkání uskutečnilo a že jsem se ho mohla zúčastnit.

Když jsem byla malá, jezdili jsme do Třech Dvor (nejsem si jistá, jestli jsme jezdili i do Kolína, spíš bych řekla, že ne) - pravda, z tamních návštěv si moc nepamatuju. O to radši jsem byla, že jsem měla příležitost poznat všechny ty, které jsem buď viděla jako prcek, nebo jsem je neviděla nikdy. Povídá se s vámi dobře, to se musí nechat - a řekla bych, že si i máme co říct.

Doufám, že se povede znovunavázané rodinné vztahy udržet - i když je mi jasné, že to bude těžké, už proto, jak jsme rozstrkan&ia...