Dne 29.6.2010 přibyl do rodiny Levových nový přírůstek - syn Šimon. Přidal se tak v rodině ke dvěma starším sestřičkám, Terezce a Elišce. Gratulujeme a přejeme Šimonovi hodně zdraví a ať se mu na světě líbí.

30. března 2010 zemřel pan Ladislav Lednický z Vizovic, dne 10.4.2010 se konal jeho pohřeb (fotografie najdete na stránkách http://images.psinec.com/2010/100410/index.html). Ladislav synem Jana Lednického (nar. 1905) a Terezie Ročkové, vnukem Františka, zakladatele těch větví rodiny Lednických, které se dnes ve Vizovicích scházejí.

Ve svém mládí velmi aktivní ve vizovickém Orlu, reprezentoval velehradskou župu, ale po tzv. vítězném únoru roku 1948 byl za své protirežimní aktivity odsouzen na šest měsíců nepodmíněně a následně měl problémy s dokončením studií na průmyslové škole. Protože nebyl ve Vizovicích žádoucí osobou, odešel společně ...

Po delší době jsem zveřejnila aktualizovaný strom. Při návštěvách v SOA Praha se mi povedlo doplnit některé středočeské větve, hlavně kolem rodiny Větrovcových (Bařtipán, Sailer, Hejda).

Díky tomu, že MZA Brno zveřejnil konečně matriky Velké Losenice, mohla jsem se i tam trochu pohnout - rodina Králíčkových byla rozšířena o dvě nebo tři další generace, stejně jako na ni navazující rodina Musilových (z Velké Losenice, nikoli z Dolní Cerekve).

Brzy také nejspíše dojde k rozšíření řady předků v rodině Lednických - po průzkumu matrik to vypadá, že se mi ve spolupráci s panem Františkem Lednickým povedlo přidat další dvě generace. Hlouběji už se nejspíše nedostaneme, slovensk...

Po návštěvě archivu ve Zlíně mám zase o trochu víc informací - bohužel ale ne tolik, kolik bych potřebovala, abych mohla posunout rodokmen zase o generaci dál. Povedlo se mi najít záznamy v městských pozemkových knihách, které se rodiny Lednických týkají.

Předně se jedná o grunt, na kterém seděla rodina Jakuba Lednického, o kterém jsem se domnívala, že je nejstarším známým předkem rodiny - zjistila jsem ale, že to nebyl on, ale jeho bratr Jan. V pozemkové knize jsem totiž našla následující informace:

V roce 1728 dědí Jakub Lednický grunt od svého otce - bohužel, jeho jméno není uvedeno. Předchozí záznam je z roku 1705, kdy grunt kupuje Lukáš Gombař (nebo Gombaš) z Pozděchova -...

Protože jsem dnes byla ve Státním oblastním archivu Zámrsk, kam spadají matriky východních Čech a části Vysočiny, podívala jsem se i po sňatku Josefa Kobelky s jeho ženou Františkou. Povedlo se mi ho najít - a díky tomu jsem mohla pohnout s větví Kobelkových, jelikož a protože jsem díky tomuto sňatku zjistila, že pocházejí z Blanenska.

A protože jsou matriky pro Roubaninu a Deštnou, odkud rodina pocházela, už k dispozici online, tak jsem rovnou dohledala aspoň dvě generace - a ejhle, na konci 18. století se vyskytuje příjmení této rodiny ve formě Kobylka a ne Kobelka. :o)

Další větví, se kterou se mi povedlo hnout, jsou Schütznerovi. Dlouho jsem věděla jen to, že Antonín Schützner, syn Jana Schütznera, se žení na konci 18. století v T...

V pondělí jsem byla v pražském Státním oblastním archivu a dneska, ve středu, v Moravském zemském archivu - a povedlo se mi protáhnout hned dvě větve o dvě generace zpátky.

První větví, "pražskou", je rodina Bartlových - povedlo se mi dohledat narození a sňatek Františka Bartla a Ludmily Snětinové. A hned jedna perlička - Ludmile bylo v době jejího sňatku s Františkem 14 let a 10 měsíců. Každopádně s Bartlovými se tímto dostávám na počátek 18. století, z čehož mám radost.

Druhou, "brněnskou" větví, jsou Lednických - tady se mi povedlo najít narození Josefa Lednického v roce 1768, doplnit jeho otce a děda. Josefův otec František měl dva bratry, Jana a Jiřího, oba se oženili ve Vizovicích, z...

Ačkoli se jednalo o setkání při smutné příležitosti, kterou byl pohřeb naší maminky/babičky/tety/pratety Heleny Hortenské, jsem moc ráda, že se setkání uskutečnilo a že jsem se ho mohla zúčastnit.

Když jsem byla malá, jezdili jsme do Třech Dvor (nejsem si jistá, jestli jsme jezdili i do Kolína, spíš bych řekla, že ne) - pravda, z tamních návštěv si moc nepamatuju. O to radši jsem byla, že jsem měla příležitost poznat všechny ty, které jsem buď viděla jako prcek, nebo jsem je neviděla nikdy. Povídá se s vámi dobře, to se musí nechat - a řekla bych, že si i máme co říct.

Doufám, že se povede znovunavázané rodinné vztahy udržet - i když je mi jasné, že to bude těžké, už proto, jak jsme rozstrkan&ia...