Transatlantická migrace, se Severní Ameriky do Británie a Irska 1858 - 1870
záznamy 42,695
Změnit kategorii nebo kolekci
Jméno
Rok narození
Imigrace
- Měsíc
- Leden
- Únor
- Březen
- Duben
- Květen
- Červen
- Červenec
- Srpen
- Září
- Říjen
- Listopad
- Prosinec
Přidejte podrobnosti
Klíčová slova
Pohlaví
Spojit všechny termíny přesně
Vyčistit formulář
Hledat v Transatlantická migrace, se Severní Ameriky do Británie a Irska 1858 - 1870
Jméno
Rok narození
Imigrace
- Měsíc
- Leden
- Únor
- Březen
- Duben
- Květen
- Červen
- Červenec
- Srpen
- Září
- Říjen
- Listopad
- Prosinec
Přidejte podrobnosti
Klíčová slova
Pohlaví
Vyčistit formulář
Transatlantická migrace, se Severní Ameriky do Británie a Irska 1858 - 1870
42 695 záznamů
Tato sbírka obsahuje údaje o jednotlivcích, kteří cestovali ze Severní Ameriky do Velké Británie a Irska mezi lety 1858 a 1870. Informace uvedené v těchto záznamech mohou obsahovat: jméno, věk, datum narození, datum a místo odjezdu, tranzitu a příjezdu, povolání, národnost, jméno lodi a jejího kapitána a další.<br><br><b>Historické pozadí</b><br>Politická situace v Irsku druhé poloviny devatenáctého století nebyla stabilní, o čemž vypovídá rostoucí počet militantních nacionalistických skupin. Vláda v Dublinu žila ve stálém strachu z nárůstu hnutí Fenian, a tato hrozba se nevyskytovala pouze v Irsku, ale i v zámoří - zejména v Americe, kde žila početná komunita irských přistěhovalců, kteří hnutí Fenian podporovali. Ve stejné době se stále více Irů vracelo ze Severní Ameriky zpátky do Velké Británie a Irska a to z mnoha důvodů, jakými byly potíže při hledání zaměstnání v Americe a rostoucí nepřátelství vůči irským přistěhovalcům. Vláda měla obavy, že mezi některými z těchto vracejících se migrantů mohou být Fenians, kteří se podíleli na plánování povstání. Panovala víra v to, že potenciální nebezpečí povstání by bylo možno potlačit v případě, že by byli schopni přesně sledovat všechny, kteří se vraceli ze Severní Ameriky do Velké Británie a Irska.<br><br>Zákon o cestujících z roku 1852 (ve znění zákona o cestujících z roku 1855) tak zavedl regulaci přepravy cestujících po moři. Článek 100 požadoval podrobné seznamy cestujících předané zástupci koruny Irska pokaždé, kdykoliv nějaká loď dorazila do Velké Británie z přístavu mimo Evropu. Důležitost tohoto článku byla potvrzena v roce 1858, kdy byly dopisy obeslány všechny přístavy v Británii a Irsku s příkazem ihned předkládat seznamy všech cestujících z plavidel, která připlouvají ze Severní Ameriky zástupci koruny Irska. Každý přístav zapracoval tento dopis do Provozního řádu přístavu, s prvním seznamem pasažérů, který byl zaslán zástupci koruny Irska a kterým byli pasažéři lodi 'Edinburgh', která připlula do Glasgowa ve Skotsku 25. listopadu 1858. Přes 800 seznamů cestujících, zaslaných zástupci koruny Irska, se dochovalo a nyní se nachází v Národním archivu v Irsku.<br><br>V roce 1867 proběhl neúspěšný pokus o povstání Feninan v Irsku a hrozba se brzy znovu opakovala. V roce 1870 nebylo již poskytování informací o jménech cestujících z Ameriky považováno za zcela nezbytné, proto bylo rozhodnuto o přerušení této praxe.<br><br><b>Seznam cestujících jako zdroj</b><br>Na 800 seznamů spravovaných Národním archivem Irska pokrývá období mezi prosincem 1858 a červnem 1870 a jsou jedinými seznamy cestujících v majetku tohoto repositáře. Jsou významným zdrojem informací, protože představují nejstarší a nejobsáhlejší množství seznamů cestujících, které se dochovaly pro lodě plující ze Severní Ameriky do Velké Británie a Irska.<br><br><b>Statistika pasažérů ze Severní Ameriky do Británie a Irska</b><br>- více než 2/3 cestujících byli muži<br>- 12 662 cestujících bylo ženatých/vdaných, z nichž 6 796 byli muži a 5 866 ženy<br>- 3 878 byly děti, ze kterých bylo 1 978 chlapců a 1 645 děvčat. Dalších 814 cestujících bylo klasifikováno jako nezletilí, 338 z nich byli chlapci a 401 děvčata<br>- 60% cestujících byli Irové, Skotové či Angličani - tyto národnosti jsou poměrně rovnoměrně zastoupeny s upozorněním, že pozdější zprávy se již zaměřují pouze na cestující, kteří mají namířeno do Glasgowa a Southamptonu<br>-nejméně 50% cestujících pocházelo z steerage class (i když toto číslo by mělo být pravděpodobně vyšší, protože mnoho záznamů neuvádí, ve které třídě osoba cestovala)<br>- zatímco vysoké procento cestujících byli živnostníci (ševci, krejčí, obchodníci, horníci), nejčastěji citovaným povoláním byl dělník<br>-požadavkem zákona bylo, že cestující, kteří se narodili nebo zemřeli na moři, museli být zahrnuti do seznamů. Seznamy zmiňují 34 pasažérů, kteří zemřeli na moři a také 8 dětí, které se na moři narodily.
Související kategorie záznamů: